Přestupný rok

Přestupný rok

23. 2. 2024
Máme to letos přestupný rok, tak si ho pojďme trochu přiblížit. Víš, proč vlastně máme přestupný rok? Vyrovnává se tím kalendářní a tropický rok. Vysvětlíme se tady všechny pojmy, a proč je vlastně důležitý mít přestupný rok. Ukážeme si také, jak poznat, že bude přestupný a na odlehčení popíšeme různé tradice a zvyky na tento rok.

 

Přestupný rok

Je to způsob, jak vyrovnat nesoulad mezi kalendářním rokem a tropickým rokem. Aby to bylo jasnější, tak si tyto pojmy vysvětlíme. Tropický rok je doba, za kterou Země oběhne kolem Slunce. Je to 365 dní 5 hodin, 48 minut a 45 sekund, neboli 365,25.  Z praktických důvodu se ale, se kalendářní rok zaokrouhluje na 365 dní. To pak vytváří ale nesoulad mezi tropickým rokem a kalendářním rokem, protože je o trochu delší. Ovlivňuje to i roční období, takže kdybychom to tak nechali, za pár se let bychom měli zimu v létě. A proto se do kalendářního roku, jednou za čtyři roky vkládá den a to 29. února. Kalendář, který v České republice používáme, se nazývá Gregoriánský. Ten si teď popíšeme.

Gregoriánský kalendář

Gregoriánský kalendář je kalendář, který zavedl papež Řehoř XIII., a to v roce 1582 a platí dodnes. Zavedl ho proto, aby upravil nepřesnosti, které zapříčinil juliánský kalendář, který platil dříve. O jaké se jednalo, si vysvětlíme níže. Gregoriánský kalendář má 365 dní, a přestupném roce 366 dní. Je rozdělen do 12 měsíců, a měsíce mají 30 nebo 31 dní. Na přestupný rok se přidává 29. února. Týden pak má sedm dní.

Juliánský kalendář

Juliánský kalendář zavedl Julius Caesar v roce 46 př. n. l. Proběhla tak reforma starořímského kalendáře. Ten měl například hned celý přestupný měsíc, jednou za dva roky. Kalendář měl tenkrát totiž jen 355 dní. Julius Caesar právě zavedl, že rok bude mít 365 dní a jednou za čtyři roky 366 dní, kdy se přidá jeden přestupný den. Tím ale, že jednou za čtyři roky přibyl jeden den, se postupně posouval celý rok, a to vždy o jeden den za 128 let, protože kalendářní rok, byl o trochu delší než tropický rok. Narušovalo to například slunovraty, rovnodennosti a Velikonoce. V 16. století byla odchylka už 10 dní. A proto právě Řehoř XIII. zavedl reformu, posunul dny (právě o těch 10 dní) a zavedlo se nové počítání přestupného roku.

Jak poznáme, že se jedná o přestupný rok?

Jak už z článku vyplývá, ne vždy, je jednou za čtyři roky, přestupný rok. Aby se kalendář nepředbíhal, jak se to dělo při juliánském kalendáři, některé roky, které měly být přestupné, prostě přestupné nebudou. Jak se to tedy počítá?

  • Rok musí být, beze zbytku dělitelný čtyřmi, jinak se nejedná o přestupný rok.
  • Zároveň, když je rok beze zbytku dělitelný čtyřmi, ale současně není beze zbytku dělitelný 100, tak se jedná také o přestupný rok.
  • Jestliže, ale rok je beze zbytku dělitelný 100, ale současně není dělitelný 400 (také beze zbytku), pak to přestupný rok není.
  • Ale pokud je beze zbytku dělitelný 400, tak přestupný je.

Vypadá to složitě, ale zjednodušeně řečeno, rok je přestupný pouze tehdy, je-li dělitelný čtyřmi. Pokud daný rok končí dvěma nulami (tím pádem je dělitelný stem), pak je přestupný jen tehdy, je-li dělitelný také 400. Z tohoto důvodu byl například rok 2000 přestupný, ale rok 2100 přestupný nebude, stejně jako rok 2200.

Tradice a zvyky na přestupný rok

Jak už to tak bývá, k tomuto dnu se vážou, různé pověry, tradice a zvyky. Začneme u těch pověr. Jedna pověra tvrdí, že těhotné ženy na přestupný rok, si nesmí stříhat vlasy, dokud neporodí, a to proto, aby se jim narodilo zdravé dítě.  Lidé také věřili, že na přestupný rok, se nesmí nic sbírat ze země a nosit to domů, a to proto, aby nenatáhli zlo do domu. Takže se třeba na přestupný rok nemají sbírat houby. Tradicí na přestupný rok v České republice, je to, že na Velikonoční pondělí, chodí místo kluků, koledovat děvčata. V některých regionech v ČR, to stále dodržují. Při normálním roku chodí chlapci a na přestupný rok, děvčata. I když je spíše už obvyklé, že chodí koledovat děvčata i chlapci, a je jedno, jaký je rok. Další zvyky a tradice, jsou ze zahraničí. Například v Řecku platí, že manželství uzavřená v přestupném roce budou nešťastná, tedy nebudou mít štěstí. Ve Francii existují od roku 1980 noviny La Bougie du Sapeur, které vycházejí pouze v přestupný rok 29. února.  Díky tomu jsou nejméně často publikovanými novinami na světě. V Irsku a Británii mohou ženy v přestupný rok žádat o ruku muže. Pokud muž, nabídku ke sňatku odmítne, musí ženě darovat kožené rukavice, růži, jednu libru a polibek. Ve Finsku je tradicí, že pokud muž v přestupný den, žádost odmítne, měl by jí koupit látku na sukni.

Pokud tě toto téma zajímá, neboj se na nás obrátit, ať už online nebo fyzicky.

Vaše teréňačky Zuzka a Týna

X