Sexuální násilí

Co je to sexuální násilí

„Sexuální útok nastává, když jedna osoba zneužije své síly a sexuálním způsobem překročí osobní hranice druhé osoby bez jejího svolení. Nepatří sem tedy jen pohlavní styk či fyzické doteky, ale i psychická forma nátlaku nebo například ‚jen‘ lechtivé narážky nebo ‚okukování‘, zkrátka vše, co individuální hranice v konkrétní situaci přesahuje.“ 

Jak z definice vyplývá, tak sexuální násilí není jen znásilnění, ale může mít ji jinou podobu. Často se právě lidé myslí, že sexuální násilí je jen znásilnění a další formy, které se mohou definovat jako trestný čin. Za sexuální násilí lze považovat každé chování sexuální povahy, které je člověku nepříjemné, se kterým nesouhlasí, které se jim nelíbí, a není pro něj bezpečné v tu chvíli odmítnout. A nátlak nemusí být jen fyzický, ale může to být i vyhrožování, použití zbraně, použití drogy apod.

Ať už je definice sexuální násilí jakákoliv, nikdy nenese podíl na vině oběť, tím, jak se oblékala, chovala. Za sexuální útok je vždy zodpovědný pouze pachatel.

Formy sexuálního násilí

Formy sexuálního násilí se rozdělují na kontaktní a nekontaktní formu. Mezi kontaktní formy řadíme ty formy, kde proběhne fyzický kontakt pachatele s obětí. Např. nevyžádané doteky, hlazení, líbání, vynucené nebo neodsouhlasené sexuální praktiky, znásilnění. Nekontaktní forma je taková, kde není přímý fyzický kontakt pachatele s obětí. Jedná se např. o sledování nahoty, nedovolené pořizování nebo šíření intimních fotografií oběti.

Druhy sexuálního násilí

rozdělují se také různé druhy sexuální násilí – jedná se o vztahové, útočné, jednorázové, opakované či dlouhodobé, jedním nebo více útočníky. Ve většině sexuálních útocích dochází ke kombinací těchto druhů násilí.

• Vztahové sexuální násilí je vlastně o partnerské násilí (vydírání, odmítání sexu nebo jeho nucení, nucení k sexuálním praktikám, které ten druhý nechce, znásilnění) Žádné násilí do vztahu nepatří. Není proto omluva, že se jedná o partnera, manžela apod. (není to plnění manželských či partnerských povinností).
• Útočné sexuální násilí bývá většinou jednorázové, ale může k němu dojít i opakovaně. Může to být neznámý pachatel, ale často to bývá i někdo, koho oběť zná. (kolega, kamarád, soused, spolužák). Může se odehrát na místě, které považujete za bezpečné a kde neočekáváte, že by si k vám někdo něco dovolil. Může to být budova vaší školy nebo vašeho zaměstnání, byt kamaráda/kamarádky.

Nejčastější projevy sexuálního násilí:

• znásilnění (přinucení k sexu za použití násilí, pod pohrůžkou násilí, zneužitím situace – např. ve spánku, využitím bezbrannosti)
• osahávání, hlazení, doteky proti vůli dané osoby
• verbální sexuální obtěžování (nevyžádané vulgární výrazy, dotazy či emaily, nevyžádané sexuální návrhy, sexualizované pokřikování na ulici) 
• nucení k nepříjemným sexuálním praktikám
• nucení ke sledování pornografie
• nevyžádané líbání, líbání proti vůli dané osoby
• obdržení nevyžádaných erotických či intimních fotografií nebo videí
• výhružka zveřejněním či zveřejnění nebo jiné šíření intimních fotografií nebo videa dané osoby 
• pozorování při převlékání
• voyerství, exhibicionismus, sexuální sebeuspokojování na veřejnosti

Důležitý je souhlas

Souhlas by měl proběhnout u každého intimního sbližování, a to i mezi partnery. Oba partneři by měli mít možnosti kdykoliv říct stop. Tvoje tělo patří jen tobě a ty rozhoduješ o tom, kdo, kdy a jak se tě může dotýkat. Jako ano, chci to, rozhodně nevypadá souhlas, který je vynucený vyhrožováním, použitím zbraně, drogami nebo zneužitím autority. Jako ano rozhodně nevypadá mlčení způsobené spánkem, nebo mlčení pod vlivem drog.  A rozhodně také jednoznačné ano není styl oblečení, flirt, líbání nebo souhlas, který padl dříve, ale dotyčná/ý si to poté rozmyslel/a.

Znásilnění a novela zákona

Jak už jsme psaly výše, tak je důležitý souhlas. Znásilnění je v trestním zákoníku definováno jako „Kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti“ Je to tedy jasné, kdy se o znásilnění jedná. Zároveň, novela trestního zákoníku, která už je odsouhlasena změní trochu definici znásilnění, a přidá se tam velmi důležitá slova. Znásilnění bude „vykonání pohlavního styku proti seznatelné vůli.“ Aby opravdu bylo jasné, že ne znamená ne!

Mýty o sexuálním násilí

1. Pachatel je většinou cizí člověk – většina případů sexuálního násilí mají na svědomí lidé z blízkého okolí (soused/ka, kamarád/ka, kolega/kolegyně..)
2. Hlavním motivem sexuální násilí je sexuální touha – jedná se především uplatnění moci a kontroly, ponížení, a zneužití fyzické nebo jiné kontroly, kterou pachatel nad obětí má. Sexuální touha v tom nehraje žádnou roli.
3. Sexuální násilí se týká jen atraktivních mladých žen – Sexuální násilí se může týkat úplně každého, bez rozdílu, věku, pohlaví, či sexuální orientace.
4. Agresorem může být jen muž – Sexuálního násilí se mohou dopouštět ženy vůči mužům, i muži vůči ženám.
5. Neexistují pádné důvody, proč by oběť nemohla sexuální napadení ihned ohlásit- Je na oběti, jestli to ohlásí nebo ne. Má tam řadu překážek, které je mnohdy těžké překonat. Jako je pocit studu, strachu, předsudky vůči sexuálnímu násilí (např. to, že si za to mohou sami) nebo mnohdy to bývá, že k pachateli měli blízký vztah. Oběti se celkově bojí toho, co bude následovat, a nechtějí se třeba vystavovat i vzpomínkám na tu událost znovu a znovu. Opravdu je to těžké a chce to velkou sílu a odvahu to jít nahlásit.
6. Kdyby to doopravdy nechtěla, bránila by se – Když se oběť aktivně nebrání sexuálnímu násilí, tak to neznamená, že to schvaluje, nebo že se jí to líbí. Často se stává, že oběť zamrzne a není schopná ničeho, protože má velký strach.
7. Ke znásilnění ve vztahu nemůže dojít – Ke znásilnění může dojít i ve vztahu. Znásilnění je, když někdo někoho donutí k pohlavnímu styku nebo zneužije bezbrannosti. Může se tedy stát i ve vztahu.
8. Určitě měla na sobě něco provokativního – za sexuální násilí je vždycky zodpovědný pachatel. Žádné oblečení není zodpovědné za sexuální násilí. Většina obětí je dokonce oblečena úplně normálně civilně.

Jak se můžeš chránit?

Chránit se proti sexuálnímu násilí můžeš například tím, že budeš chodit vždycky alespoň ve dvou, když někam půjdeš. Můžeš tím eliminovat riziko případného nějakého útoku. Také se můžeš chránit tím, že si sám/sama vytyčíš vůči ostatním a popřípadě partnerovi hranice toho, co se ti líbí a co už ne, a budeš si za nimi stát.

Co dělat po napadení

• dostat se do bezpečí
• požádat o pomoc blízké a být s nimi
• popřípadě zajistit důkazy, pokud se rozhodne to nahlásit na Policii. (lékařská prohlídka…)
• vyhledat odbornou pomoc (profem, krizová centra a linky)

Je jen na tobě, jestli se rozhodneš to nahlásit na Policii. Důležité ale je abys to ale někomu řekl/a, někomu svěřil/a, abys na to nebyl/a sám/sama, a mohlo se to nějak řešit. Můžeš to říct někomu blízkému, nebo zajít do nějaké organizace, kde tě vyslechnou a pomůžou. (např. poskytnout psychoterapii). Organizace, které se zabývají sexuálním násilí je např. Profem, Persefona. Neznamená to, že když tak půjdeš, musíš to hned hlásit na Policii. Určitě nemusíš, nabídnout ti tam pomoc, kterou budeš chtít a potřebovat.

Vaše teréňačky Zuzka a Týna